Berlin Band

Info | 2. 7. - 3. 9. 2004 | 12. 10. - 29. 11. 2004 | 27. 6. - 2. 9. 2005

 

Loď Berlin       Reederei Peter Deilmann

2. 7. – 3. 9. 2004

 

 

 

 

 

Z deníčku Pepka námořníka...

 

Fotky z plaveb

Jak to na lodi chodí:

 

MS Berlin je námořní loď patřící společnosti Reederei Peter Deilmann. Sám Peter Deilmann je už po smrti, rejdařství řídí jeho dvě dcery. Krom této lodi, která je stejně stará jako já (ročník 1979), má reederei ještě novější větší a luxusnější MS Deutschland a několik lodí říčních (na jedné z nich pracuje i můj bratranec Míša Kos). MS Berlin měla reederei pronajatý od jiné společnosti, smlouva teď končí a společnost chce loď prodat. Traumschiff (loď snů) MS Berlin (ze seriálu ZDF) tak k 6. 12. 2004 přestává být Deilmannovou lodí a víc než 200 lidí přijde o práci (výhledově chce v roce 2006 koupit novou loď).

 

  

 

Loď se plaví především po Baltském moři, Středozemním, ale i Severním nebo třeba až do Brazílie nebo na Kanárské ostrovy. Plavby po baltském moři či ještě více na sever (tj. ty které absolvuji) začínají vždy v Kielu (Německo). Plavby ve Středozemním moři pak buď v Janově nebo Benátkách, etc.

Kapacita Berlinu je cca 400 pasažérů (na baltských cestách je loď fast voll) a 180 Mitglieder (Besatzung, crew – posádka). Průměrný věk pasažérů většinou přesahuje 50 let (na severské plavbě byla pod 50 let jediná pasažérka). Posádku tvoří jednak staff (cca 15 oficírů s jistými výhodami, většinu z nichž využíváme i my – viz níže) a crew (opravdová posádka, která maká). Funguje tu tržní kapitalismus stejně jako kdekoliv jinde, takže nejtěžší a nejnepříjemnější práce dělají za pár šupů Filipínci, o něco lépe placené číšníky a pokojské Bulhaři (-rky), Maďaři, Slováci a nejlépe placené lodní inženýry Němci (ti dokonce mají vyhrazené v jídelně své stoly, Filipínci zas naopak mají vyhrazené jídlo – jiné si vzít nemohou, veskrze to jsou pěkný blivajzy).

Všechna poschodí lodi (myslím, že jich je devět – výška stropů je ale menší než dva metry) jsou řádně označena, ze začátku totiž není problém na lodi zabloudit. Dva nejspodnější decky jsem dosud navštívil jen zřídka (je tam bazén, sauna, posilovna, prádelna, …).

Na B-decku

 

 

jednak bydlí náš kapelník Marián s Markem, druhak je tam lodní nemocnice a především Crew Mess – naše jídelna, která je celý den kromě 19-20 otevřena

 

  

 

  

 

(džusy, voda, čaj, kafe, salámy, sýr, mléko, Nutella, …, snídaně do 9, obědy 11-13, večeře 17-19, na oběd i na večeři je několik jídel, které si sami nandáváme, německá chuť je ovšem někdy dost ujetá – kombinace sladkého se slaným, nechutné UHO, …) a Crew Bar (za 50 centů plechovka piva, otevřen 20-01). O patro výš je A-deck, tam je recepce, restaurace (tam jsem nikdy nebyl) a hlavně východ ve většině přístavů.

 

 

Hauptdeck je naším druhým domovem, tam je Lounge, kde hrajeme.

 

  

 

      

 

Na stejné úrovni, ovšem na zádi (tj. za pódiem) je tzv. Gaudideck, kde se konají Crewparty a kudy se dá projít a sejít do Crew Mess.

Na Promenadendecku je Lido Bar (tam máme možnost jako jediní z crew chodit na snídaně a obědy vždy půl hodiny před zavřením, dělají se tu i Mitternachtssnacky, což je výborná záležitost – žranice po hraní – vždy jedno teplé jídlo a spousta studeného kolem),

 

  

 

Royal Bar a Royal Club.

 

  

 

Na Brückendecku jsou záchranné čluny a hlavně je to náš první domov

 

  

 

– tady totiž bydlíme (je tu vše malé, ale to až na sprchový kout nevadí). Chodí sem uklízet Filipínec, po domluvě už jen jendou za deset dní, věci si pereme sami v umyvadle, sušíme na šňůře zavěšené u klimatizace. Okno máme, ale nedá se otevřít, takže máme permanentně nastavenou klimatizaci na Cold a stejně je nám vedro. Naprosto nejnepředvídatelnější místností na lodi co se teploty týče je Lounge, většinou tam ale bývá nechutné horko. Ne ale zas tak velké jako (jak já říkám) ve filipínské sauně – to je záchod pro Filipínce vedle Crew Mess – tam je navíc vedle nechutného horka ještě nechutný zápach.

Na pokoji

 

 

 

  

 

máme poschoďovou postel (já naštěstí spím dole, Robert tedy nahoře), stůl, skříň, kanapíčko, křeslo, poličku a televizi (satelitní programy, kamera na přídi lodě, Crewkanál s filmy), v koupelně pak klasika (záchod, miniaturní sprchový kout, umyvadlo, zrcadlo). K dispozici máme každý osušku a ručník. Skříň je tak akorát na naši obsáhlou garderóbu (černý smoking, černé kalhoty, bílé i černé košile s krátkým i dlouhým rukávem, bílá se stojáčkem, šedomodrá s dlouhým rukávem, tričko MS BERLIN, asi šest různých kravat, bílý, černý a červený motýl, černé společenské boty). Na Kaffeezeity (Tanztee – to je totéž ale s tancem, více viz níže) máme vždy černé kalhoty, černou košili s krátkým rukávem a červený motýl. Na uvítací a záverečnou show, stejně jako na Repeater Party uprostřed plavby (pro ty, kteří se už na MS Berlin plavili – je jich většinou víc než 50%!) chodíme v gala

 

  

 

(smoking, bílá košile se stojáčkem, červený motýl). Na tance a show se pak různě kombinuje.

Všechna poschodí mají svou barvu a vzorek koberce a lze se z jednoho do druhého dostat pomocí dvou schodišť.

 

  

 

Z Brückendecku lze ještě venkem vylézt na Sonnendeck, kde se mohou pasažéři slunit.

 

  

 

Posádka může vylézt ještě o „poschodí“ výš, na tzv. Crewdeck s výborným rozhledem.

 

  

 

Muzikantů je na lodi poměrně dost – kromě kapely (Berlin Band)

 

  

 

v Loungi (hlavní sál) hraje ještě buď jeden nebo dva muzikanti v Royal Baru (samohrajka) a v Royal Clubu klavírista, jsou tu tanečníci (pár nebo tanečník se dvěma tanečnicemi) a hlavně „umělci“, kteří mají společná i svá vlastní show. Zpravidla tu bývá zpěvák nebo/a zpěvačka, komorní duo (flétna + klavír, kytarové duo nebo třeba čtyřruční klavír).

Práce kapely započíná už první den při naloďování – Einschiffung (hraje se v terminálu někdy i bez proudu, tj. s harmonikou, dixielandy, evergreeny). Večer od devíti pak každý den hraje Berlin Band v Lounge k tanci - Tanzabend (buď až do půl dvanácté nebo jen do desíti, pak ovšem doprovází show a po show opět hraje k tanci, první večer je ovšem vždy Tanzabend a často ani nikdo nepřijde – pasažéři vybalují a odpočívají po cestě z domova do Kielu).

Stěžejní úloha bandu je doprovod umělců při show. Krom toho ale ještě hraje k tanci a minimálně šestkrát za cruise hraje okolo páté 45 minut ke kafi a čaji v Lounge – Kaffeezeit příp. Tanztee (jazzík, dixieland, někdy i taneční muzika, …). Maximálně dvakrát za plavbu hrajeme ještě na Lido decku (paluba s bazénkem) při obědě – obdoba německých Frühschoppen (stejný repertoir jako na Kaffeezeity, ovšem s nástroji, kterým už nevadí vlhko, takže to podle toho zvukově vypadá). Na stejném místě se občas hraje i večerní Tanzabend. Vše ovšem závisí na počasí (je to venku).

Nejnáročnější jsou vždy Welcome Show (2. den plavby) a Farewell Show (předposlední den plavby, na delších cestách ještě bývá uprostřed Mixed Show, což je v podstatě totéž). Předchází jim vždy kapitánský koktejl (15 minut hraje Berlin Band, za pochodu „Nim mich mit, Herr Kapitän, auf die Reise“ přichází pozdravit pasažéry kapitán, představení staff, přípitek, opět pochod). Koktejl i tyto dvě show se vždy dělají dvakrát, a to kvůli kapacitě Lounge a Lida (restaurace-bufet), pasažéři jsou rozděleni na dvě skupiny, které chodí společně na jídlo i show. Welcome i Farewell jsou zhruba 50 minutové koncerty, na kterých se představí všichni muzikanti na lodi za doprovodu Berlin Bandu – i ten má vždy jedno sólo – buď hraje Marek židovskou píseň, Montiho čardáš nebo Papaj banán (směs klasických melodií), případně Robert hraje Cherry Pink (Třešňové květy). Jediní tanečníci pouštějí hudbu z minidiscu, vše ostatní je live a vzhledem k tomu, že je to dvakrát, je to celkem vyčerpávající. A to i vzhledem k tomu, že na nějaké větší zkoušení není čas (většinou se zkouší od jedenácti maximálně do jedné) a je proto takřka nutné zahrát vše na zkoušce napoprvé, tedy z listu (ne všechny noty jsou tak ovšem psané, nehledě na množství chyb, které v nich jsou). Naštěstí ale zatím nikdy nic nezaskřípalo, řemen nespadl a ku spokojenosti všech se všechno odehrálo takřka bez chybičky.

Co je ovšem nejvíc vyčerpávající, je nepsané ovšem mlčky striktně vyžadované chování muzikanta (vřelé zdravení pasažérů či staff s úsměvem, i když Vám do smíchu není), úsměvy na pódiu na sólistu, i když Vás totálně vytáčí (zpěvačka, která si ani neumí uvést skladbu a hlavně má písničky samé zpomalení a koruny a nic z toho kapele neukáže). Nejvřelejší úsměvy je pak třeba věnovat Kreuzfahrtdirektorovi (Kalle Jung), který je naším nadřízeným. To ale není až takový problém, je to vcelku dobrej chlap – jen rád vtipkuje a pak je celkem těžký se srdečně zasmát, když mu ani pořádně nerozumíte. Kromě organizace zábavy při plavbě i sám (tedy s naším doprovodem) zpívá a hraje (buď na harmoniku, klavír nebo trubku) ať už při Welcome či Farewell show, tak i při vlastní Kalle Jung Show.

Pasažérsky nejoblíbenější a nejnavštěvovanější show je Crew show, kde cca dvacet zástupců té „lepší“ posádky tvoří sbor a zpívají za doprovodu Kalleho na harmoniku a bandu námořnické písničky (to je i pro nás příjemné, neboť se mezi písničkami „Rum aus Jamajka“ a „Drunken Sailor“ podává rum).

Vzhledem k tomu, že všichni umělci mají svá show, je za plavbu maximálně dvakrát Tanzabend, jinak každý večer show.

Při plavbě na sever se při překročení polárního kruhu pořádá Polartufe, kdy kapele sebere libovolné nástroje, na které třeba ani neumí a za pochodu hraje co může (čím horší zvuky, tím lépe), Poseidon pak křtí ty pasažéry, kteří si zaplatili.

Úžasnou věcí, která se koná v Petrohradě a Londýně je „overnight“ – loď stojí přes noc v přístavu a posádka může odejít a vrátit se klidně až druhý den. K opuštění lodi je vždy zapotřebí mít svou Karte (v Rusku navíc lodní knížku), kterou u východu protahují čtečkou. Pokud se nestojí přímo v přístavu (norské fjordy, Špicberky), pak se zajišťuje přeprava na pevninu tendry (motorové čluny) a je potřeba dát přednost pasažérům (ta se koneckonců musí dávat ve všem, což je jasná věc), znamená to ovšem, že se někdy dost dlouho čeká, než se člověk dostane z lodi. Zpátky pak musí být minimálně hodinu před vyplutím (postih 20€ v případě, že se stihnete vrátit aspoň do vyplutí), pasažéři se mohou vrátit půl hodiny před vyplutím.

Na pevnině mají pasažéři možnost absolvovat různé výlety (platí se zvlášť), někdy se organizují i výlety pro Crew, případně se doplňuje autobus (obě možnosti jsem využil – výlet na Nordkapp s pasažéry a do Peterhofu s posádkou). Jinak je samozřejmě možnost volného pohybu po pevnině (až na Špicberky, kde se může jen na malém prostoru kvůli ledním medvědům), pokud stojí loď mimo centrum (což je dost často), jezdí z a do přístavu v pravidelných intervalech pendelbus (shuttle).

Před nástupem na loď bylo nutné udělat si kurz první pomoci, kurz STCW „Společenská odpovědnost a osobní bezpečnost“, rentgen plic, zařídit pojištění a vízum. V kielu jsem pak ještě absolvoval prohlídku u lékařky. Teprve pak mi vydali lodní knížku (Seefahrtbuch). Vždy první večer plavby se musíme účastnit záchranného výcviku, kde se učíme oblékat si záchranné vesty atd.

Co se týče jídla a pití, po celý den je možnost zdarma se najíst a napít (džusy, voda, kafe, čaj). Ostatní pití se platí. V Crew baru jsou ceny vcelku přijatelné (pivo za 16 Kč), dvakrát za plavbu se pak dělají Crew Sale, kdy je možné si leccos nakoupit za více než přijatelné ceny. Je taky možné objednat si pivo v Loungi nebo v Royal či Lido baru, tam ale jsou ceny tvrdší, a to i po 35% slevě pro Staff (pivo – třetinka za 1,50€, půllitr Weizenbier za 2€). Na všechny show máme k dispozici minerální vodu, takže o žízni nejsme a v podstatě není potřeba za pití (za jídlo už vůbec ne) nic utrácet. Ale pivo (byť německý) je pivo. Vzhledem k tomu, že hrajeme navečer a večer až do noci, máme tak trochu posunutý denní cyklus a snídaně se tak nestíhají. Asi dvakrát jsem se na ni dostal – můžeme i do Lido Baru, je tam spousta salámů, sýrů, vajíčka, džusy, mléko, párečky, marmelády, nutelly, … Většina z toho je i v Crew Mess a dokonce přes celý den (v lednici), takže skutečně není důvod přivstávat si. Crewoběd vypadá tak, že si můžete vybrat cca ze čtyř jídel (přičemž minimálně dvě zavrhnete už jen při pohledu na ně), nevaří tu moc dobře, ale občas se něco zadaří. Jako příloha je snad vždy (pro Filipínce) rýže, často brambory, nejčastěji „německé“ krokety a jiné nesmysly. Co bývá nejpovedenější, to jsou těstoviny s různými smetanovými omáčkami. Na lidoobědě jsou jídla ještě němečtější s chutěmi mě cizími, vše ale zachrňuje Lido Grill se steaky, přírodními řízky, rybami atd. Další výhodou lidooběda je větší výběr zeleniny, ovoce a především zmrzlina. Pokud si člověk dá ostřejší jídlo a dostane chuť na pivo, přijde ho na oněch 1,50€, zdarma si může dát jen kávu nebo čaj, případně seběhnout dolů do Crew Mess na džus nebo vodu. Oběd v Lidu je spolu s pasažéry, proto navíc vyžaduje konvenčnější chování – jídlo nabírá obsluha, chce-li si člověk cokoli přidat, musí opět na čistý talíř etc. Při Kaffezeitu nebo Tanztee máme i my možnost vzít si nějaký ten zákusek (dortík, koláč, palačinky, vafle, …) nebo sendvič, všechno, co zbyde, putuje dolů do Crew Mess. Tedy jen to, co si nikdo nevzal. Jakmile už něco bylo na talíři, putuje to do odpadu a následně do moře (je toho neuvěřitelně moc). Večeřet smíme jen v Crew Mess a vypadá to naprosto stejně jako crewoběd.

 

 

Příjemnou tečkou za hraním bývá Mitternachtssnack (23-00) v Lido Baru, na kterém je vždy jednou vybrané teplé jídlo (gulášek nebo nějaké masíčko) a spousta příloh kolem. I tady platí, že na něj můžeme půl hodiny před jeho koncem (i proto většina hraní končí ve 23:30).

Jak je člověk každý den nejen v jiném přístavu ale především v jiné zemi, je docela peklo organizovat si peníze. To si člověk rád přizná, že Evropská unie je dobrý nápad a že by o tom měly i ty severské státy zauvažovat a hlavně přejít na společnou měnu (je docela fuška udržet v hlavě kurzy rubl-€, rubl-Kč, NKr.-€, NKr.-Kč, SKr-€, SKr.-Kč, DKr.-€, DKr.-Kč, PLN-€, PLN-Kč a to jsem ještě radši neměnil lotyšskou a estonskou měnu). A to ještě navíc nestabilní rubl má výchylku v kurzu až 23%! Je vcelku zajímavé sledovat cenové poměry v jednotlivých zemích. Jen tak pro zajímavost – v Německu je neskutečně levná elektronika, v severských státech je všechno neskutečně drahé (4 dcl piva v Dánsku mě stály 120Kč). V St. Petersburgu seženete právě vycházející CD (lisované ovšem bez bookletu) za 2€, DVD filmu, který ještě není v prodeji, za 3-4€. Jinak je u nás takřka všechno ostatní levnější (Polsko je možná ještě srovnatelné).

Sportovní vyžití na lodi je dosti omezené – bez potíží se tu dají hrát jen šachy. Často je volný stůl na stolní tenis (na Sonnendecku), v Crew Mess je zase stolní fotbal.

Posilovna bývá často obsazená, do sauny nechodím a bazének taktéž nevyužívám (moře je moře).


Postřehy z lodě:

 

-         Než jsem jel na loď, myslel jsem si, že Němci jsou dost choulostiví na přesnost, preciznost, disciplínu atd. Když jsem přijel na loď, zjistil jsem, že jsem měl pravdu

-         Loď se houpe ať ležíš, stojíš, padáš, jseš v kabině, na pódiu, na obědě nebo na záchodě

-         Pohled na moře či na útesy může klamat (při pohledu z Nordkappu: miniaturní atrapa člunu s bílýma tečkama kolem je ve skutečnosti rybářský loď a hejno racků; Špicberky: kupodivu se dost těžko hledá na tmavé stěně jednoho útesu třímetrový bílý lední medvěd)

-         St. Petersburg, Rusko – země extrémů (lada, desetimetrová limuzína, žigulik, …, smrad, překrásné ženy)

-         Německý pivo je den ode dne lepší (a Němky hezčí). Nejspíš to svědčí o mé cenné ctnosti – flexibilitě J

-         Obecenstvo poslouchá v první řadě očima, teprve pak ušima (Robert). Navíc dost záleží na tom, je-li publikum před jídlem (ještě svěží – vřelý potlesk až ovace) či po něm (decentní poplácání)

-         Přídavky při show jsou vždycky dva, obecenstvo si je patřičně vyžádá a po nich decentně „dotleská“

-         My bychom se tím hraním snad i mohli živit

-         To co platí na pevnině, platí i na lodi, ovšem dvojnásob

-         Času není nikdy dost

-         Všude dobře, doma nejlíp

 

 


Kapela:

Marian Chupáč (kapelník, klávesy, flétna, housle, harmonika, zpěv, 56 let, ženatý muzikant konzervatorista) – na kapelníka až neskutečně hodný, protřelý muzikant s širokým hudebním záběrem, ovládá umění jednat ať už s nadřízenými nebo pasažéry, oblíbená hláška „jaj“ a „nech sa páčí“ jakožto výzva po přestávce jít zase hrát

Marek Berky (klarinet, tenorsax, 30 let, zadaný muzikant – vojenská konzervatoř v Roudnici) – virtuózní klarinetista s trombonistickou diagnózou a vrozenými dispozicemi ke hře na libovolný nástroj, extrovert excentrik, neutuchající zdroj nevšedních nápadů, oblíbené úsloví „po piči“ (že je něco hodně dobrý), bezedná studnice hlášek

Robert Hruška (trubka, křídlovka, 23 let, zadaný muzikant – pardubická konzervatoř, učitel ZUŠ) – listař se swingařskou praxí, tak trochu tíhne k východním filozofiím, fascinován přírodou, extrovert, který dovede prodávat, oblíbená hláška „to já poznám“ (např. spadnou-li noty z pultíku – spadlo ti to, to já poznám)

 

Radim Sanktus (baskytara, 28 let, muzikant konzervatorista, basista symf. orchestru ve Františkových lázních) – typický basista (pohodář až flegmatik), čeká na svou německou přítelkyni, rád zajde do Crew Baru, oblíbená fráze „Polib prdel kosům“ jako odpověď na kapelníkovo 238, 178, 208, ale i třeba 60 atd.

Slávek Benda (bicí do 29. 7., 30 let, svobodný muzikant – pražská státní konzervatoř) – neuvěřitelně zkušený stylový bubeník, který navíc poslouchá, co se v kapele děje, mořský vlk, který zná posádku do posledního člena (marně se snaží Crew baru vyhýbat), oblíbená hláška „raz, –, dva, –, (a) raz, dva, tři, čtyři“.

Honza Kazda (bicí od 29. 7., 36 let, ženatý speditér a muzikant) – bigbandový bubeník s bohatými zkušenostmi z amerických lodí (např. Royal Caribbean), pohodář, kterého vytočí jen špatně napsané noty a hraní bez pauzy na pivo, poměrně čerstvý otec, oblíbená hláška „pěkně se v tom vyválej“

Pepa Uchytil (klávesy, 25 let, zadaný doktor a muzikant – Ježkova konzervatoř)

 

 

 

Fotky z plaveb:

Momentky z moře
Bergen, Norsko
Bergen, Norsko
Bryggen (Bergen, staré město), Norsko
Bryggen (Bergen, staré město), Norsko
racek
racek
Geirangerfjord, Norsko
Geirangerfjord, Norsko
Geirangerfjord (7 sester), Norsko
Geirangerfjord (7 sester), Norsko
Eidfjord, Norsko
Eidfjord, Norsko
Eidfjord, Norsko
Eidfjord, Norsko
Eidfjord, Norsko
Eidfjord, Norsko
Eidfjord, Norsko
Eidfjord, Norsko
Eidfjord, Norsko
Eidfjord, Norsko
Fjaerland, Norsko
Fjaerland, Norsko
Balestrand, Norsko
Balestrand, Norsko
půlnoc u norského pobřeží
půlnoc u norského pobřeží
Tromso
Tromso, Norsko
Tromso
Tromso, Norsko
norské pobřeží
norské pobřeží
norské pobřeží
norské pobřeží
Nordkapp, Norsko
Nordkapp, Norsko
Trinityhavn, Špicberky
Trinityhavn, Špicberky
Trinityhavn, Špicberky
Trinityhavn, Špicberky
Trinityhavn, Špicberky
Trinityhavn, Špicberky
Trinityhavn, Špicberky
Trinityhavn, Špicberky
Trinityhavn, Špicberky
Trinityhavn, Špicberky
Ny-Alesund, Špicberky
Ny-Alesund, Špicberky
Ny-Alesund, Špicberky
Ny-Alesund, Špicberky
Longyearbean, Špicberky
Longyearbean, Špicberky
Longyearbean, Špicberky
Longyearbean, Špicberky
Eisgrenze, Špicberky
Eisgrenze, Špicberky
racek
racek
Tallinn, Estonsko
Tallinn, Estonsko
Peterhof, St. Petersburg, Rusko
Peterhof, St. Petersburg, Rusko
St. Petersburg, Rusko
St. Petersburg, Rusko
Ermitáž, St. Petersburg, Rusko
Ermitáž, St. Petersburg, Rusko
Aurora, St. Petersburg, Rusko
Aurora, St. Petersburg, Rusko
chrám vzkříšení, St. Petersburg, Rusko
chrám vzkříšení, St. Petersburg, Rusko
duha nad St. Petersburgem
duha nad St. Petersburgem
St. Petersburg, Rusko
St. Petersburg, Rusko
Petr Veliký, St. Petersburg
Petr Veliký, St. Petersburg
St. Petersburg, Rusko
St. Petersburg, Rusko
Ermitáž, St. Petersburg, Rusko
Ermitáž, St. Petersburg, Rusko
Helsinki, Finsko
Helsinki, Finsko
Stockholm, Švédsko
Stockholm, Švédsko
Visby, Gotland, Švédsko
Visby, Gotland, Švédsko
moře
Momentka z moře
Gdynia, Polsko
Gdynia, Polsko
Gdynia, Polsko
Gdynia, Polsko
západ Slunce v pobaltí
západ Slunce v pobaltí
Ronne, Bornholm
Ronne, Bornholm
Ronne, Bornholm
Ronne, Bornholm
měsíc na moři
měsíc na moři
oslava mých narozenin, Robert
oslava mých narozenin, Robert
oslava mých narozenin, Radim
oslava mých narozenin, Radim
oslava mých narozenin, Tallinn
oslava mých narozenin, Tallinn
Stockholm, Švédsko
Stockholm, Švédsko
Stockholm, Švédsko
Stockholm, Švédsko
Odjezd ze Stockholmu
Odjezd ze Stockholmu
Frederikskirken, Kodaň, Dánsko
Frederikskirken, Kodaň, Dánsko
Albanskirke, Kodaň
Albanskirke, Kodaň
Kodaň, Dánsko
Kodaň, Dánsko
Sassnitz, Rujána, Německo
Sassnitz, Rujána, Německo
Riga, Lotyšsko
Riga, Lotyšsko
Monument svobody, Riga
Monument svobody, Riga
Göteborg, Švédsko
Göteborg, Švédsko
Göteborg, Švédsko
Göteborg, Švédsko
Göteborg, Švédsko
Göteborg, Švédsko
Göteborg, Švédsko
Göteborg, Švédsko
Lerwick, Šetlandy, Skotsko
Lerwick, Šetlandy, Skotsko
Lerwick, Šetlandy, Skotsko
Lerwick, Šetlandy, Skotsko
Lerwick, Šetlandy, Skotsko
Library, Lerwick, Šetlandy, Skotsko
Lerwick, Šetlandy, Skotsko
Lerwick, Šetlandy, Skotsko
St. Magnuson Cathedral, Kirkwall, Orkneje, Skotsko
St. Magnuson Cathedral, Kirkwall, Orkneje, Skotsko
Brewhouse, Kirkwall, Orkneje, Skotsko
Brewhouse, Kirkwall, Orkneje, Skotsko
8m vlnobití
8m vlnobití
8m vlnobití
8m vlnobití
Invergordon, Skotsko
Invergordon, Skotsko
Komu píseň schází, zaplatí dva mázy
Komu píseň schází, zaplatí dva mázy
1. plavba (2. - 18. 7. 2004)
1. plavba (2. - 18. 7. 2004)
2. plavba (18. - 29. 7. 2004)
2. plavba (18. - 29. 7. 2004)
3. plavba (29. 7. - 10. 8. 2004)
3. plavba (29. 7. - 10. 8. 2004)
4. plavba (10. - 21. 8. 2004)
4. plavba (10. - 21. 8. 2004)
5. plavba (21. 8. - 3. 9. 2004)
5. plavba (21. 8. - 3. 9. 2004)