Mario's Band

Info | 2. 7. - 3. 9. 2004 | 12. 10. - 29. 11. 2004 | 27. 6. - 2. 9. 2005

 

Loď Delphin Renaissance 

 27. 6. – 2. 9. 2005

 

 

 

 

 

Z deníčku Pepka námořníka...

 

 

Trasy plaveb | MS Delphin Renaissance | 27. 6. - 10. 7. | 10. 7. - 21. 7. | 21. 7. - 7. 8. | 7. 8. - 20. 8. | 20. 8. - 2. 9.

 


Anglie, Wales, Irsko, Skotsko & Norsko
27. 6. 2005 - 10. 7. 2005 / 14 dní

 

 

 

Místečka v zeleném rámečku znamenají, že jsem měl barvu (Green) a nesměl jsem ven z lodi (tj. Dover/London, Leith/Edinburgh, Kiel), černý rámeček značí, že jsem neměl čas jít ven (tj. Ijmuiden/Amsterdam) a červený, že jsme na tomto místě kvůli špatnému počasí ani nekotvili (Oban). I tak jsem ale viděl spoustu krásných míst a nafotil spoustu krásných snímků.

 


Dover (Anglie)

 

V Torquayi (Wales) mě zaujal kostelík předělaný na rodinné zábavní centrum, plné nejrůznějších světských atrakcí (na konzervativních ostrovech bych to skutečně nečekal),

 


Torquay (Anglie)

 

v Milford Havenu jsem zase zakusil pravé anglické (pardon - velšské) počasí (mrholení, mlha, ...), že se ani fotit nedalo. Dublin jsem si užil snad nejvíc - bylo nádherně a měl jsem spoustu času. Z prvního internet café jsem zavolal domů (6 minut za 36 centů, tj. 10,80Kč) a levně pobrouzdal po netu. Bylo-li by více času a chuti, dalo by se v tomto ekonomickém zázraku (totiž Irsku) levně pokoupit oblečení, elektronika je tu poměrně drahá.

 


Dublin (Irsko)

 

Z přístavu do centra jsem jel shuttlebusem (se slovenským bratem Karolem, se kterým jsem koncem června dělal v Praze kurzy STCW), z centra do přístavu pak taxíkem rovněž s Karolem a jeho dvěma kamáradkama, které v Dublinu dělají v nějakém hotelu a chtěly si prohlédnout loď. Během čekání na Karla, než dovolá domů, jsem si stihnul odběhnout do pravého Irish pubu na malýho točenýho Guinesse. Stál mě sice 66 Kč, ale požitek byl neskonalý (točený Guiness chutná jak hořčí tmavý velvet a nedá se srovnávat s Guinessem z plechovky).

 


Dublin (Irsko)

 

Ve skotském Obanu jsme měli smůlu - nedalo se zakotvit. Celou noc s námi totiž zmítal Seegang (vlnobití) stupně 12, tj. toho nejvyššího. Spát se moc nedalo, ani když jste se opřeli zádama o zeď a nohama řádně zapřeli. Toto "nepohodlí" ovšem nebylo jedinou újmou na této lodi - Klavír v našem Cabaret Loungi byl špatně upevněný a tak cestoval za pódiem - prorazil zeď vedle pódia, rozbil se sekvencer, který byl pod tímto skvostným křídlem značky YAMAHA a sám klavír byl značně potlučený. Ještě že nevyjel na pódium, to bychom se mohli rozloučit i s našemi nástroji. Rozbilo se toho prý na lodi víc, ale bezpečnost ohrožena nebyla, to Berlin by v tomto asi šel ke dnu. Kromě toho, že jsem se nevyspal, jsem ještě celé dopoledne musel sbírat noty po celém Cabaret Loungi - dodnes mi ještě chybí jedna půlová a tři šestnáctinky. Ještě odpoledne se moře naprosto zklidnilo a dokonce vysvitlo slunko.

 


skotské pobřeží

 

V Kirkwallu na ostrovu Orkneje jsem už loni jednou byl, i tentokrát tu bylo krásně. Katedrála sv. Magnuse je delikátní záležitost, stejně jako hraběcí a biskupský palác.

 

 

Systém barev se mě nejvíce dotknul v Edinburghu, kde jsme stáli takřka celý den, bylo krásně, jezdil shuttle do centra a já musel zůstat na lodi. Dva dni nato zaútočili na Londýn a Edinburgh teroristi (bomby v metru a autobusech), takže jsme britské ostrovy opustili zavčasu...

 


pohled na MS Delphin Renaissance z Kirkwallu; pohled na Edinburgh z MS Delphin Renaissance

 

Při následující zastávce jsem si konečně mohl užít (narozdíl od Roberta, který měl červenou) snad nejslavnější a nejkrásnější norský fjord - Geiranger za krásného počasí. K fotkám myslím není třeba komentáře.

 


Radim s Janou - byl by to hezký páreček, bohužel to jsou jen reklamní snímky
pro vietnamský módní časopis Mi-kchi-na (severská letní kolekce)

 

V Bergenu (Norsko) se mi původně vůbec nechtělo ven, nicméně nakonec jsem vyrazil a udělal jsem moc dobře - jednak jsem kápnul na kvalitní internet café a hlavně nasbíral několik nepříliš obyčejných foteček...

 

 

 

Další plavba 10. 7. - 21. 7.